Ta bomba byla u nás. Celá se začnu klepat. A víte co je ještě horší? U té bobmy stála i máma. Patricka vůbec neznám a tak se k němu moc nehrnu. Do děcáku jít nechci a k tátovi nejdu, protože je to feťák zrovna jako Elis. Při zpomínce na Elis jak sedí na té špinavé ulici a--

"Pojď se mnou!" Chytne mě za ramena nějaký hasič a odvádí mě od Patricka. "Kam ji vedete?"

 Když jsem rozsvítila, div sem nevypěnila překvapením co se to stalo. Někdo tu postřelil Erceucese. Mezitím, než jsem se sem dostala vykrvácel. "Co to má být?" Zařvu na celou stáj.  Chvíli tam u něj jen ta sedím a snažím se nebrečet. Samozdřejmě, že to nejde. Po další chvíli se zvednu a jdu domu. Zvednu telefon a volám mamce. Ta to nezvedá. "Asi už spí. No jo, jsou už dvě

 Další den taky nejdu do školy a tak se jdu zase projít do opuštěně čtvrti kde jsem včera našla Elis. "Ahoj," pozdravím ji, ale ona mě ignrouje, "chtěla bych si promluvit." Stále mě ignoruje. Mávnu jí před obličejem, ale taky neeraguje. Já se jenom zhluboka nadechnu a vydechnu. Jen tak se koukám do země. Najednou se Elis zvedne. Já se na ní podívám. Usměju se. Ona taky.Chvíli

Když jsem uslyšela tu příšernou ránu, cukla jsem sebou až jsem pomalu spadla z lavičky. Koukám se dolu celá rozklepaná co to bylo. Vím jistě, že to nebyli myslivci, protože tady moc zvěře neni. Pak si v dálce všimnu dvou osob. Jedna leží v kaluži krve a ta druhá drží v ruce zbraň. Já raději zabadnu za lavičku, aby si mě ten střelec nevšiml. Zhluboka dýchám a snažím se být zticha, protože díky skalám co tu jsou je tu slyšet skoro všechno. Pomalu se zvednu a jdu ke koni. Nasednu na něj a rychle odjíždím. Je to sice zbabělé, ale lepší než, aby si mě ten šílenec všiml. Když se dostanu toršku dál do lesa, narazím opět na toho pohledného chlapce s kterým jsem se setkala už u rybníčku.  Míhnu ho, protože mám na spěch.  Erceucese hodím do stáje a rozsvítím si baterku, protože je už tma.  Jdu domů. Jsem už uvolněnější. 

Kapitola Druhá

Další den jsem spala až do půl třetí odpoledne. No spíš už jenom ležela, protože jsem tak zarmoucená, že se mi ani nepovedlo vstát. "Zlato! Ať se s tebou děje cokoliv, měla bys jít za Erceucesem. Už tam po tobě smutní." Zavolá na mě mamka a pak se

 Všem se chci moc omluvit, že ještě nevyšla druhá kapitola. Je to kvůli tomu, že se mi zbláznila klávesnice a trvalo hodně dlouho jí opravit. Hnedka teďka jí začínám psát takže kdyby někdo chtěl této kapitole směr ať to napíše do komentáře. Děkuji za pochopení a doufám, že to vyjde co nejdříve ;).

Kapitola První

                         ztráta všeho

 NOVÝ příběh :)  Nejlepší kámošky navždy? :(

bude o sedmnáctlileté dívce, Enrike Bostuzkové z Hokestownu. Její život neni nejlehčí a ani to neni procházka růžovim sadem. Poté co omylem podvede její nejlepší kámošku Elis s jejím klukem na jedné párty se dost trvdě pohádají a začíná válka.